A-ve Ma-ri-a!
Pán Buh sám když své-mu Sy-nu zvo-lil se-be
Za ve ne-jsve-tejší lás-ky chrám
Tím jmé-_-nem poz-dra-vil te z_ne-be:
Je krás-né ja-ko ja-rní rá-no,
Jak ji-trní hvez-da zá-ri-vá!
Ó slyš Ó slyš mne Sva-tá Pan-no,
Když v_mod-lit-be mé zaz-ní-vá
A-ve, Ma-ri-a,
A-ve, Ma-ri-a! |
Ze
všech žen ty je-di-ná jsi po-žeh-na-ná
Pro-žila si kaž-dé mat-ky sen
A zu-_-sta-la jsi cis-tá Pan-na!
Ty v rá-ji pris-lí-be-ná Pa-ní,
sníš Buh nám své-ho Sy-na dal
Kéž pro te-be nás chrá-ní,
Kdo v to-be nás tak mi-lo-val.
A-ve Ma-ri-a
A-ve, Ma-ri-a! |
V plášti svém nás u-kryj ve všem
po-ku-še-ní
bud tro-se-cní-kum prí-sta-vem,
Kde plá-_-ce, bed a bo-lu ne-ní!
A jed-nou, až nám sve-tlo ži-tí
Smrt pe-ru-tí svou za-ha-sí
Tu rac se za nás prim-lu-vi-ti
Vždyt ve-rí-me že ma-tka jsi.
A-ve Ma-ri-a
A-ve, Ma-ri-a!
|